Košická Belá
Hotely
Pobyty
Turistické informace
Historie
Obec se vyvíjela jako původně čtyři samostatné obce. V roce 1944 byl k obci Košické Hámre přičleněn Malý Folkmar. V roce 1967 byly Košické Hámre sloučeny s Košickou Bělou a o dva roky později k ní byla přičleněna i obec Ružín.
Název obce je doložen z roku 1297 jako FLUMEN Bela, z roku 1397 jako villa Johannis, z roku 1440 jako Janusffalwa, al. n. Zenthwer, z roku 1505 jako Zenthwerfalwa, z roku 1553 jako Szentuerkepe, z roku 1580 jako Hansdorff, z roku 1630 jako Zentvérképe, z roku 1650 jako Bela, z roku 1920 jako Košická Belá; maďarsky Kassabéla.
Obec byla administrativní začleněna pod abovsko-Turnianskeho župu; před rokem 1960 pod okres Košice, kraj Košice; po roce 1960 pod okres Košice-venkov, kraj Východoslovenský.
Vyvinutá obec se vzpomíná z roku 1397, potok toho jména z roku 1297. Patřila panství Sokoľ, od roku 1429 městu Košice. V roce 1491 ji vydrancovali polské vojska.
Poloha a klima
Košická Belá leží v severovýchodní části Slovenského rudohoří v údolí Hornádu a jeho pravostranného přítoku. Nadmořská výška ve středu obce je 380 m n. m., uprostřed části Košické Hámre je 315 m n. m., uprostřed části Ružín 260 m n. m., v katastru 259-918 m n. m. Hornatinný až vrchovinný povrch katastru tvoří diority, Gábriš a skrasovatené vápence (Velká a Malá Ružínska jeskyně). V jižní části je ložisko železné rudy, v severní ložiska mědi. Ružínska přehrada v prolomení údolí Hornádu zatopila části bývalých obcí Košické Hámre a Ružín. Odlesnené je okolí sídel, převládá bukový les s příměsí hrabu.
Turistické zajímavosti
Římskokatolický kostel Narození sv. Jana Křtitele, jednolodní modernistická stavba s půlkruhový ukončeným presbytářem a predstavanou věží z let 1938-1941. Hlavní fasádě dominuje trojúhelníkový štít s reliéfním křížem.