Pribylina

První písemnou zmínkou o Pribylině je záznam z roku 1332, kde se zmiňuje už zdejší farnost svaté Kateřiny. Pribylina od tohoto roku zůstala nezměnitelně poddanou obcí zeměpánů Pongrácovců až do zrušení poddanství roku 1848. Druhá písemná zmínka o Pribylině je z roku 1360. V ty roky se děly velké proměny v celém Liptově ohledně majetku zemanů. Bylo to po bitvě u Rozhanovcích, v Klorel byl poražen Matúš Čák Trenčianský, "pan Váhu a Tater", vojskem uherského krále cizozemce Karla Roberta a hned po vydobytých vítězství královských vojsk byl králem za zásluhy jmenován hrabětem liptovským a darovaný mu byl zámek Likava se vší državou.

 

Součástí obce je Muzeum liptovské vesnice - pribylinský skanzen, kde si lze prohlédnout vesnický způsob života tohoto regionu v minulosti.
Evangelický kostel, jednolodní neorománská stavba s polygonálním ukončením presbytáře a predstavanou věží z let 1901-1902. Stojí na místě staršího dřevěného kostela z roku 1812. Autorem stavby je architekt Milan Michal Harminc. V interiéru se nachází výmalba podle návrhu J. halu z roku 1925. Nachází se zde neogotická klenba, která je poprvé realizována s rabicové systémem.
Římskokatolický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, jednolodní neobarokní stavba s polygonálním ukončením presbytáře a predstavanou věží z roku 1910. Stojí na místě starší dřevěné stavby, ze které pravděpodobně pochází zařízení kostela. Hlavní oltář s reliéfem sv. Kateřiny je rokokový z roku 1765.

Jihozápadní převážně odlesnenou část katastru tvoří flyšové souvrství se čtvrtohorními pokrovmi, větší část v pohoří zas krystalinikum (granit, granodiorit a pararuly). V údolí Račkové, Bystré a Kamenistýho potoka jsou stopy čtvrtohorního zalednění s Kárová jezery (Račkové plesa, Bystré plesa). Převládají kyselé hnědé lesní nevyvinuté nivné půdy. Na úpatí Západních Tater je kyselka.